MILÁČKU…
… polož si tvář na mou hruď
a alespoň po dobu jednoho jediného mrknutí
náměsíčného nebeského oka
utiš se a se mnou buď
Rozum zůstává stát
nad lásky hrou šílenou
s posvátnými zákonitostmi
nepsanými na pergamenu fantazie…
Beze slov řekni mi
kam až pod Tvou kůži
smím si sáhnout
mým pohlazením
Vstup do chrámu mého těla
jako i já všemi smysly prozkoumávám
tajemná zákoutí Tvých svatyní
Dopřej svému dechu
ať se vzdouvá
tu klidnými a tu bouřlivými
vlnami touhy a rozkoše
Ach ano směj se
a dovol Tvé chlapecké rozpustilosti
ať zpívá z plných plic
svou vlastní Píseň písní
A neváhej plakat
je-li Ti do pláče
kéž jsou to však
pouhé kapky slz
v moři radosti
Vyslyš volání
Tvého nejskrytějšího přání
Odvrhni těžké brnění strachu
svlékni do naha svou nevinnost
a ve vysoké peci vášně
přetav vodu v oheň…
L. S.
